Krásná ukázka původní lidové architektury Lanškrounska – chaloupka v Sázavě u Lanškrouna nad splavem poznamenaná materiálem „rozvinutého reálného socializmu“. Na druhou stranu nic, co by se nedalo změnit.
Letní večer u šumícího splavu … a samozřejmě vzpomínka na školní léta:
Splav
Fráňa Šrámek
Trápím se, trápím, myslím si,
kde bych tě nejraděj potkal.
Ulice střídám, parky a nábřeží,
bojím se krásných lží.
Bojím se lesa. V poledním lese
kdo miluje, srdce své neunese.
Na můj práh kdyby jsi vstoupila,
snad by jsi mne tím zabila.
Chtěl bych tě potkat v lukách.
V lukách je vlání
na všechny strany pokorné odevzdávání.
V lukách je nejprostšího života stůl,
rozlomíš chleba, podáš ženě půl
chléb voní zemí, bezpečný úsměv svítí,
až k pláči je prostý věneček z lučního kvítí,
a oblaka jdou, přeběhlo světlo, přeběhl stín
muž má touhu rozsévače, žena má úrodný klín
Chtěl bych tě potkati v lukách. Šel bych ti vstříc.
A až by jsi mi odešla, ach, zvečera již, bys na mě nemyslila víc
jen na prosebný a děkovný můj hlas,
jako bych jen splavem byl,
který v lukách krásně zpívat slyšelas.
… i se zvonkem pro návštěvu
A tahle krása a kus historie je na prodej …
