Právo stavby je výjimkou ze zásady, že povrch ustupuje půdě. Umožňuje jeho vlastníku postavit stavbu na cizím pozemku. Jak právo stavby funguje a k čemu je dobré?
Stavba na cizím pozemku
Právo stavby se do našeho právního řádu vrátilo po drobné pauze s účinností nového občanského zákoníku na počátku roku 2014. Ten totiž zavedl superficiální zásadu – povrch ustupuje půdě. Pokud má pozemek i stavba na něm jediného vlastníka, stavba k pozemku tzv. „přiroste“.
Zákon již neumožňuje, aby byl vlastník stavby a pozemku odlišný, i kdyby si to tito vlastníci výslovně sjednali a oba s tím souhlasili. Toto pravidlo se však nevztahuje na stavby postavené na cizím pozemku do konce roku 2013.
Aby bylo dnes možno postavit stavbu na cizím pozemku, bylo by třeba k tomuto pozemku zřídit právo stavby. Stavba se potom nestane součástí pozemku, ale tohoto práva. Právo stavby je podle zákona věcí nemovitou, a tak se zapisuje do katastru nemovitostí. Je však možné jej zřídit pouze na omezenou dobu – maximálně 99 let (anebo dobu kratší). Poté právo zaniká.
Jak vypořádat vztahy při zániku práva stavby
Dům postavený na základě práva stavby není samostatnou věcí, je pouze součástí práva stavby. Vlastník práva stavby není tedy není vlastníkem stavby, pouze k ní vykonává svá práva tak, jako by jím byl.
Při zániku práva stavby má vlastník a stavebník možnost domluvit se na odstranění stavby, anebo převodu stavby na vlastníka pozemku tak, aby opět stavba k pozemku přirostla.
„Není-li nic jiného ujednáno, dá vlastník stavebního pozemku stavebníkovi při zániku práva stavby uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, za stavbu náhradu. Náhrada činí polovinu hodnoty stavby v době zániku práva stavby, ledaže si strany ujednají jinak,“ uvádí občanský zákoník v § 1255.
Obě strany mají také zákonné předkupní právo. Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku k právu stavby. Při prodeji pozemku třetí osobě je pozemek tedy nutno nejprve nabídnout stavebníkovi.
Stavební plat vs. hodnota stavby
Právo stavby lze zřídit jako bezplatné, anebo jej poskytovat za úplatu, a to jak jednorázovou, tak opakující se. Tato úplata se nazývá stavebním platem. Lze si jej představit jako určité nájemné placené vlastníkovi pozemku za to, že stavebník na pozemku může postavit a mít na omezenou dobu postavenu stavbu.
Na druhou stranu při ukončení práva stavby (nesjednají-li si strany jinak), přiroste stavba zpět k pozemku a vlastník pozemku za stavbu dá stavebníkovi náhradu. Pokud si nedomluví jinou částku, zaplatí polovinu hodnoty stavby v době zániku práva.
K čemu je právo stavby dobré?
Podle předchozí právní úpravy z počátku 20. století bylo právo stavby možno zřídit pouze na pozemcích ve vlastnictví veřejnoprávních subjektů nebo církevních organizací. Dnes je možné, aby jej ke svému pozemku zřídil jakýkoliv vlastník.
Právě právo stavby na obecních pozemcích může usnadnit vznik bytových družstev s podporou města či obce. Město poskytne právo výstavby na městském pozemku, kde družstvo postaví bytový dům. Po splacení úvěru na výstavbu by následně mohlo družstvo odkoupit i městský pozemek a družstevníci nabýt do osobního vlastnictví byty. Katastrální úřad eviduje právo stavby také pro účely výstavby rodinných domů, garáží, technických či skladovacích prostor, plotů a dalších staveb.
The post Staronové právo stavby: Co je jeho podstatou? appeared first on Hypoindex.cz.
Source: Hypoindex.cz
Staronové právo stavby: Co je jeho podstatou?