Pár dní obleva a olověná obloha; konečně zpoza mraků vysvitlo slunce … než jsem se došoural do lesa, už to byla více méně historie.
Prvnímu „cwaku“ byl Slunečník ještě nakloněn.
I bez slunce je v okolí Psí kuchyně krásně. Největší radost mi však udělalo stádo divočáků co prošlo mezi stromy asi 50 m ode mně. Všiml si mě až poslední; zastavil se, chvíli mě pozoroval, pak se zlomyslně zazubil – asi tušil, že jsem neškodný a dlouhé sklíčko mám v batohu takže jeho pózování zůstane jen mezi námi – a zmizel za kámošema …
Nedalo mi to a aspoň jeden obrázek v bw …
